Sociální a zdravotní pojištění

Dvě pojištění, dvě strany

Z hrubé mzdy se odvádějí dvě samostatná pojistná: sociální (na důchod, nemocenskou a státní politiku zaměstnanosti) a zdravotní. Obě platí částečně zaměstnanec a částečně zaměstnavatel. Zaměstnanci se z výplaty strhává jeho část přímo — zaměstnavatel ji za něj odvede správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Vedle toho platí zaměstnavatel svou, výrazně vyšší část, kterou už z výplaty nikdo nevidí, ale je skutečným nákladem práce. Všechny uvedené sazby jsou sazby platné pro rok 2026 z citovaných zdrojů; pokud se některá nedávno změnila, nemusí se to zde ještě projevit, a naším konečným schválením zatím neprošly.

Sazby sociálního pojištění

Zaměstnanec platí na sociální pojištění 7,1 % z hrubé mzdy; zaměstnavatel k tomu přidává 24,8 %. Dohromady tak na sociální pojištění odchází 31,9 % z hrubé mzdy, ale z pohledu výplaty se zaměstnanci strhává jen jeho 7,1 %. Sazba zaměstnance v sobě zahrnuje malý díl na nemocenské pojištění a větší díl na důchodové pojištění.

Roční maximální vyměřovací základ (strop)

Sociální pojištění má roční maximální vyměřovací základ: v roce 2026 je to 2 350 416 Kč, tedy osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy. Nad tuto částku se sociální pojištění už neplatí. Klíčové je, že strop je roční a kumulativní za kalendářní rok, ne měsíční — kdo vydělává hodně, platí 7,1 % sociálního každý měsíc, dokud jeho základ od začátku roku strop nedosáhne, a pak přestane platit až do konce roku. Jeho čistá mzda tedy během roku vzroste. Měsíční kalkulačka tento roční strop umí přiblížit jen jeho měsíčním ekvivalentem (v přepočtu 195 868 Kč), což u velmi vysokých příjmů není totéž — proto to u takových mezd připomínáme jako roční, ne měsíční limit.

Sazby zdravotního pojištění

Zaměstnanec platí na zdravotní pojištění 4,5 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel 9 %; celkem tedy 13,5 %. Zdravotní pojištění se na rozdíl od sociálního nezastropuje — 4,5 % se platí z celé hrubé mzdy bez ohledu na její výši. Vysoký příjem tak nadále odvádí zdravotní pojištění i poté, co u sociálního narazil na roční strop. Obě pojištění je proto potřeba počítat zvlášť; strop jednoho se nesmí přenášet na druhé.

Minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění má naopak minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda (22 400 Kč pro rok 2026). Když je vyměřovací základ zaměstnance nižší (typicky u velmi nízkého úvazku), musí se rozdíl doplatit — a to plnou sazbou 13,5 % z rozdílu, ne jen zaměstnaneckými 4,5 %. Doplatek jde prostřednictvím zaměstnavatele a u podprůměrných úvazků může čistou mzdu znatelně snížit. Sociální pojištění žádnou takovou spodní hranici pro zaměstnance nemá — obě pojištění mají jinak nastavené hranice, které se nedají zaměňovat. Některé skupiny (držitelé ZTP/P, důchodci, osoby, za něž platí pojistné stát) jsou z minimálního základu vyňaty.

Proč tu vidíte i stranu zaměstnavatele

Protože superhrubá mzda byla zrušena, pojistné zaměstnavatele už není součástí základu daně — daň se počítá z hrubé mzdy, ne z hrubé navýšené o pojistné zaměstnavatele. Přesto stranu zaměstnavatele záměrně ukazujeme jako samostatnou položku (24,8 % sociálního a 9 % zdravotního nad hrubou mzdou), protože je to reálný náklad práce. Vidíte tak zvlášť, co odchází z vaší výplaty, a zvlášť, kolik vaše práce stojí zaměstnavatele — bez míchání dvou různých čísel.

Všechny sazby a částky na této stránce jsou sazby platné pro rok 2026 z citovaných zdrojů. Pokud se některé pravidlo nedávno změnilo, nemusí se to zde ještě projevit, a naším konečným schválením neprošly — pro úřední částku se řiďte citovaným zdrojem nebo svou výplatní páskou.